Změněné stavy vědomí vyvolané intenzivním dýcháním doprovázeným hudbou

Výtah ze studie: „Neurobiological substrates of altered states of consciousness induced by high ventilation breathwork accompanied by music“

Zdroj: Kartar A. A. et al. (2025)

Datum publikace: 27. srpna 2025

O co v této studii šlo?

Popularita dechových technik (breathworku) jako nástroje pro zlepšení psychického stavu a léčbu duševní nepohody rapidně roste. Techniky, které záměrně zvyšují rychlost nebo hloubku dýchání a jsou doprovázeny hudbou (v této studii nazývané HVB – High Ventilation Breathwork), mohou vyvolat mimořádné subjektivní prožitky. Tyto prožitky se velmi podobají změněným stavům vědomí (ASC – Altered States of Consciousness), které známe z užívání psychedelických látek, jako je psilocybin nebo LSD. Zahrnují pocity euforie, blaženosti, vhledy a změněné vnímání.

Navzdory rostoucí popularitě však doposud nebylo jasné, jaké konkrétní neurobiologické procesy v mozku a těle za těmito hlubokými prožitky stojí. Tato studie je jednou z prvních, která se na tyto mechanismy zaměřila.

Klíčové pojmy pro pochopení:

• Intenzivní ventilační dechová práce (HVB): Zahrnuje techniky jako Vědomé spojité dýchání (Conscious Connected Breathing) nebo Holotropní dýchání. Cílem je kontrolovaně zrychlit a prohloubit dech.
• Změněné stavy vědomí (ASC): Stavy, kdy je subjektivní prožívání výrazně odlišné od běžného denního vědomí.
• Oceánská bezbřehost (OBN – Oceanic Boundlessness): Klíčový pojem používaný ve výzkumu psychedelik. Popisuje soubor pocitů, jako je spirituální prožitek, vhled, stav blaženosti, pocit jednoty se vším a pozitivně vnímané rozpuštění ega (depersonalizace). V této studii byl OBN použit jako hlavní měřítko intenzity prožitku.
• Průtok krve mozkem (CBF – Cerebral Blood Flow): Množství krve, které protéká mozkovou tkání. Zrychlené dýchání způsobuje pokles CO₂ v krvi (hypokapnii), což vede k dočasnému zúžení cév v mozku a snížení průtoku krve.
• Variabilita srdeční frekvence (HRV – Heart Rate Variability): Ukazatel aktivity autonomního nervového systému. Snížená HRV obvykle značí aktivaci sympatického systému („boj nebo útěk“).

Hlavní cíl studie: Vědci se snažili zmapovat, jaké konkrétní změny v mozku (měřené pomocí průtoku krve) a v autonomním nervovém systému (měřené pomocí HRV) souvisí s intenzitou změněných stavů vědomí (konkrétně OBN), které lidé zažívají během intenzivního dýchání s hudbou.

Metodika a hlavní Zjištění

Jak výzkum probíhal? Studie se zúčastnilo 42 zkušených praktikantů breathworku. Výzkum probíhal ve třech různých prostředích, aby se ověřilo, zda jsou prožitky konzistentní:

1. REMOTE (Vzdáleně): Účastníci praktikovali doma pod online vedením facilitátora přes videokonferenci.
2. LAB (V laboratoři): Účastníci praktikovali v kontrolovaném laboratorním prostředí, kde se jim měřily tělesné funkce (EKG, hladina CO₂).
3. MRI (V magnetické rezonanci): Účastníci praktikovali vleže ve skeneru magnetické rezonance, který v reálném čase měřil průtok krve jejich mozkem.

Po každé session účastníci vyplňovali dotazníky hodnotící jejich náladu, pocity úzkosti a především intenzitu změněných stavů vědomí (pomocí škály 5D-ASC, ze které pochází i metrika OBN).

Hlavní zjištění studie:

1. Subjektivní prožitky:

• Intenzivní dýchání spolehlivě vyvolávalo změněné stavy vědomí ve všech třech prostředích. Prožitky byly bezpečné, nikdo nezažil panický záchvat.
• Nejsilněji hodnocenou dimenzí prožitku byla právě Oceánská bezbřehost (OBN) – pocity jednoty, blaženosti a vhledu. Intenzita OBN byla srovnatelná s prožitky po podání středních dávek psilocybinu.
• Po session účastníci hlásili výrazný pokles negativních emocí, zatímco pozitivní emoce zůstaly stabilní. Mírně se zvýšil pocit fyzického diskomfortu, ale ne strachu.
• Prostředí hrálo roli (tzv. „set and setting“): nejintenzivnější prožitky OBN byly hlášeny v laboratoři, což naznačuje, že klidné a kontrolované prostředí může zážitek prohloubit.

2. Změny v mozku (MRI):

• Během dýchání došlo k očekávanému celkovému snížení průtoku krve v mozku (až o 41 % v hlavní fázi) v důsledku nízké hladiny CO₂.
• Klíčový objev č. 1: Souvislost s vnímáním těla (Insula)
  • Vědci objevili silnou negativní korelaci: Čím VÍCE klesl průtok krve v oblasti levé zadní insuly a parietálního operkula, tím SILNĚJŠÍ byl prožitek oceánské bezbřehosti (OBN).
  • Co to znamená? Insula je klíčové mozkové centrum pro interocepci – vnímání vnitřních stavů těla (dech, srdeční tep, emoce). Dočasné „utlumení“ této oblasti může vést k narušení běžného vnímání hranic vlastního těla a přispět k pocitům jednoty, blaženosti a rozpuštění ega.
• Klíčový objev č. 2: Souvislost se zpracováním emocí a paměti (Amygdala a Hipokampus)
  • Když vědci porovnali počáteční a hlavní fázi dýchání, našli pozitivní korelaci: Relativní ZVÝŠENÍ průtoku krve v oblasti pravé amygdaly a hipokampu souviselo s nejintenzivnějšími prožitky OBN.
  • Co to znamená? Amygdala a hipokampus jsou centra pro zpracování emocí a formování paměťových stop. Jejich aktivace naznačuje, že breathwork může facilitovat zpracovávání emočně nabitých vzpomínek, což je považováno za klíčový terapeutický mechanismus u psychedelik.

3. Změny v těle (HRV):

• Během dýchání došlo k výraznému snížení variability srdeční frekvence (HRV), což potvrdilo aktivaci sympatického nervového systému (reakce „boj nebo útěk“).
• Zajímavé je, že intenzita této fyziologické stresové reakce byla přímo úměrná intenzitě pozitivních prožitků OBN. To naznačuje, že tělo se dostává do stavu vysoké aktivace, který ale paradoxně vede k hluboce pozitivním a potenciálně léčivým psychickým stavům (tzv. hormeze – prospěšný stres).

Diskuse, Důsledky a Limity

Co to všechno znamená? (Interpretace výsledků) Tato studie poskytuje první vědecké důkazy o tom, jak intenzivní dýchání mění fungování mozku a těla, a jak tyto změny vedou k hlubokým prožitkům.

1. Narušení vnímání sebe sama je klíčové: Dočasné snížení aktivity v insule, centru pro vnímání těla, může být neurobiologickým základem pro mystické prožitky, pocity jednoty a rozpuštění hranic ega, které jsou často popisovány jako léčivé.
2. Breathwork pomáhá zpracovat emoce: Aktivace center pro emoce a paměť (amygdala, hipokampus) podporuje teorii, že tato technika umožňuje lidem bezpečně se setkat s potlačenými emocemi a vzpomínkami a integrovat je, podobně jako při psychedelické terapii.
3. Spojení těla a mysli: Studie ukazuje, jak záměrná změna fyziologického stavu (dýchání) může vyvolat hluboké psychologické změny. Intenzivní tělesná aktivace (sympatikus) nemusí nutně znamenat negativní stres, ale může být branou k pozitivním a transformačním stavům vědomí.

Praktické důsledky a význam pro praxi:

• Vědecké potvrzení: Studie poskytuje vědecký základ pro subjektivní zkušenosti, které lidé během breathworku zažívají. Potvrzuje, že nejde jen o „relaxaci“, ale o hluboký neurofyziologický proces.
• Terapeutický potenciál: Výsledky naznačují, že breathwork by mohl být účinnou, nefarmakologickou alternativou k psychedelické terapii pro léčbu afektivních poruch, traumatu (PTSD) a dalších psychických potíží.
• Důležitost bezpečí a prostředí: Zjištění podtrhují význam kvalifikovaného vedení a bezpečného prostředí („set and setting“) pro maximalizaci pozitivních účinků a minimalizaci rizik.

Omezení studie: Je důležité zmínit, že se jedná o průzkumnou studii s několika limity: malý počet účastníků, účast pouze zkušených praktikantů (výsledky nemusí být zobecnitelné na nováčky) a chybějící kontrolní skupina, která by například jen poslouchala hudbu bez specifického dýchání.

Závěr: Tato průlomová studie poskytuje první pohled na neurobiologické mechanismy, které stojí za změněnými stavy vědomí vyvolanými intenzivním dýcháním. Spojuje subjektivní prožitky jednoty a blaženosti s konkrétními změnami v mozkových centrech pro vnímání těla a zpracování emocí. Tím otevírá dveře pro další výzkum a potenciální využití těchto technik v klinické praxi.